Vývoj intenzity dopravy na hranicích Prahy se Středočeským krajem

Na grafu je patrný pokračující a zrychlující se nárůst počtu registrovaných elektromobilů. Data za roky 2023 a 2024 potvrzují výrazný růst tohoto segmentu v posledních letech. Jedná se o všechna vozidla, která splňují zákonné podmínky pro získání registrační značky s označením „EL“.

Délka cyklotras v Praze za posledních 10 let narostla o více než 100 km, tedy o čtvrtinu. Jedna se o síť značených cyklotras, včetně vyhrazených (mimo silnici) cyklostezek, vyznačených cyklopruhů, ochranných pruhů, cyklistických piktokoridorů a společných tras pro autobusy a cyklisty.

Tolik cestujících svezly dohromady za rok 2024 dopravní prostředky pražské MHD v rámci Pražské integrované dopravy. Oproti roku 2023 došlo ke zvýšení počtu cestujících.

Roční statistiky cestujících pražskou MHD podle jednotlivých druhů cestovních prostředků. Nejzásadnější úlohu v systému městské dopravy zastává opět metro, které v roce 2024 přepravilo téměř 379 milionů cestujících.

V roce 2024 využívali cestující v Praze nejčastěji metro, které tvořilo přibližně 36 % všech přeprav v rámci městské hromadné dopravy. Tramvaje (včetně lanovky) zůstaly na druhém místě s podílem 33 %, následovaly městské autobusy s 26 % a příměstské linky s 5 %. Struktura využívaných prostředků MHD se oproti roku 2023 výrazně nezměnila – metro si mírně polepšilo, zatímco tramvaje a autobusy zůstaly na stabilní úrovni.

Podíly využití prostředků veřejné dopravy na území Prahy zůstávají dlouhodobě vyrovnané. V roce 2024 se mírně zvýšil podíl cestujících přepravených metrem a železnicí, zatímco tramvaje a autobusy zaznamenaly jen nepatrné změny. Metro nadále představuje nejvyužívanější způsob přepravy v rámci pražské MHD.

Podle žebříčku TomTom Traffic Index 2024 stráví řidiči v Praze v dopravních špičkách v průměru 89 hodin ročně navíc oproti plynulé dopravě. V porovnání se středoevropskými metropolemi patří Praha spolu s Vídní k městům s nejplynulejším provozem. Naopak nejvíce času v kolonách ztrácejí řidiči ve Varšavě a Budapešti. Data vycházejí z globálního indexu společnosti TomTom, který sleduje vývoj rychlosti a zdržení v dopravě ve více než 500 městech po celém světě.

Intenzita dopravy v Praze je dlouhodobě sledována v oblasti širšího centra. Její měření ukazuje klesající trend oproti maximu z přelomu tisíciletí a v posledních letech se hodnoty pohybují přibližně na úrovni roku 1992. Měřeny jsou počty vozidel, která projedou sčítacími úseky v pracovním dni v obou směrech (z centra i do centra) v období 6–22 hodin. Z důvodu opatření proti pandemii COVID-19 nebylo sčítání v roce 2020 provedeno; graf proto navazuje rokem 2021 a je aktuálně doplněn o údaje do roku 2024.

Pandemie onemocnění covid-19 dočasně změnila dělbu přepravní práce ve prospěch automobilové dopravy, zejména v roce 2020. V dalších letech se ale cestování veřejnou dopravou postupně obnovilo a podíl MHD se vrátil k dlouhodobým hodnotám kolem 60 %, zatímco automobilová doprava se pohybuje okolo 40 %. Graf ukazuje tento vývoj až do roku 2024.

Financování provozních nákladů Pražské integrované dopravy (PID) je dlouhodobě založeno především na dotaci hlavního města Prahy. Tržby z jízdného pokrývají pouze menší část nákladů systému, a to i přes postupné oživení poptávky po pandemii covidu-19.

V roce 2023 pokryly tržby z jízdného přibližně 17 % provozních nákladů PID a v roce 2024 to bylo 17,5 %. Zbývající část nákladů — tedy zhruba 82–83 % — je každoročně hrazena z rozpočtu hlavního města Prahy. Tento poměr je v posledních letech relativně stabilní.

Graf ukazuje vývoj podílu města a tržeb na financování provozu PID od roku 2014 do roku 2024.

Podíl jednotlivých typů zón placeného stání se mezi roky 2023 a 2024 mírně změnil. Rezidentní modré zóny vzrostly zhruba na 58 % všech parkovacích stání, především na úkor návštěvnických a ostatních zón. Podíl smíšených fialových zón se zvýšil na 36 %, zatímco oranžové návštěvnické zóny zůstávají kolem 1 %. Tyto změny odrážejí postupné rozšiřování ZPS a úpravy kapacit v jednotlivých městských částech.

Počty parkovacích stání v pražských Zónách placeného stání (ZPS) se v posledních letech postupně vyvíjejí v souvislosti s rozšiřováním regulovaného území i úpravami jednotlivých městských částí. Rezidentská (modrá) zóna zůstává nejrozsáhlejším typem stání, významný podíl představuje také smíšená (fialová) zóna, která kombinuje rezidentské a návštěvnické parkování. Návštěvnická (oranžová) zóna tvoří nejmenší část regulovaných stání.

Aktuální data k prosinci 2024 uvádějí celkem 101 908 modrých, 63 117 fialových a 1 155 oranžových parkovacích stání na území Prahy.

Modrá zóna představuje největší část Zón placeného stání (ZPS) v Praze a slouží především rezidentům jednotlivých městských částí. Jejím cílem je zajistit dlouhodobé parkování pro obyvatele a zároveň udržovat dostupnost míst v oblastech s vysokou parkovací zátěží. Rozsah modré zóny se v posledních letech postupně rozšiřuje v návaznosti na rozhodnutí městských částí a potřeby regulace dopravy v klidu.

Aktuální data k prosinci 2024 uvádějí celkem 101 908 rezidentských stání v rámci modré zóny na území Prahy. Největší počet modrých stání mají městské části Praha 6, Praha 10, Praha 4 a Praha 3, kde je poptávka po rezidentském parkování dlouhodobě nejvyšší.

Fialová zóna představuje smíšený režim parkování, který kombinuje rezidentské a návštěvnické stání. Tento typ zóny umožňuje větší flexibilitu, protože kromě rezidentů mohou v omezeném časovém režimu parkovat také návštěvníci. Fialové zóny se využívají především v částech města, kde je potřeba udržet dostupnost parkování pro obyvatele, ale zároveň zachovat i omezené možnosti parkování pro návštěvníky či krátkodobé uživatele.

Aktuální data k prosinci 2024 uvádějí celkem 63 117 smíšených parkovacích stání v Praze. Nejvíce těchto stání se nachází v městských částech Praha 9, Praha 5, Praha 6, Praha 10 a Praha 8, kde smíšený režim parkování nejlépe odpovídá lokálním potřebám a dopravní zátěži.

Provozní náklady Pražské integrované dopravy (PID) dlouhodobě rostou v souvislosti s rozšiřováním systému, zvyšováním nabídky spojů a růstem cen v dopravě. Výjimkou byl rok 2020, kdy vlivem pandemie COVID-19 došlo k poklesu nákladů. V následujících letech se však trend opět obrátil a náklady postupně rostou.

V roce 2023 dosáhly provozní náklady PID v Praze výše 26,1 mld. Kč, a v roce 2024 dále vzrostly na 26,8 mld. Kč, což představuje dosud nejvyšší hodnoty v historii systému.

Podíl osobních automobilů registrovaných v Praze představuje významnou část celkového počtu vozidel v České republice. Podle údajů z Centrálního registru vozidel (CRV) k 1. 1. 2025 bylo v Praze registrováno 15,8 % všech osobních automobilů v ČR. Zbývajících 84,2 % vozidel je registrováno mimo území hlavního města.

Tento podíl dlouhodobě odráží vysokou intenzitu individuální automobilové dopravy v Praze i fakt, že řada vozidel používaných na území města je registrována u leasingových společností nebo firem mimo Prahu.

Jak dlouho trvá dojezdová doba z Dvořákova nábřeží přes Smetanovo nábřeží k Národnímu divadlu? Podívejte se na denní profil za vybraný den a měsíc (říjen, středa) v letech 2020 - 2025. Na grafu vidíte, že nejdéle trvá cesta v době večerní dopravní špičky. Zajímá vás, jak dlouho trvá cesta na jiných úsecích v Praze? Podívejte se na dashboard (viz Zdroj).

Zajímá vás např. dlouhodobý vývoj doby dojezdnosti pro automobily z oblasti Dvořákova nábřeží přes problematické zúžení v ulici Křižovnická až k Národnímu divadlu? Zobrazovaná měsíční statistika právě taková čísla reflektuje a sleduje je již od jara roku 2020! Pozornému čtenáři navíc jistě neunikne ani vliv uplynulého období Covidu na dopravu také v této lokalitě. Rádi byste znali podobné vývoje i na dalších sledovaných trasách? Podívejte se na dashboard (viz Zdroj).